Už nějaký čas jim říkáme sedačky. Jsou tu s námi tak dlouho, že jim lidé v různých obdobích a za různých okolností přisoudili různá jména. V některých případech se nám pod těmi názvy vybaví různé odnože čalouněného nábytku uzpůsobeného nejen k sezení, ale i k ležení, bez kterého si domácí pohodičku dovedeme jen těžko představit. Ať už máte doma sedací soupravu, pohovku, gauč, kanape, divan, otoman nebo chaise longue, sedáte či líháte si do nich se samozřejmým očekáváním, že vám bude měkce, pohodlně a najdete si v nich tu svoji polohu. A že pod vámi nebudou vrzat, to už zkrátka patří k bontonu dobře zkonstruovaného čalouněného nábytku, stejně jako to, že čalounění si udrží formu a potah zánovní vzhled i poté, co se z nich zvednete. Tedy alespoň v případě kvalitních nábytkových kousků, a hlavně prvních pár let.Šťastlivci, kteří zavítali na letošní výstavy světových nábytkových trendů, zjistili (a nejednou i vlastním tělem otestovali), že v dílnách velevýznamných značek se nostalgicky vrátili pro inspiraci do dávných i nedávných stylových období.

Pod retro designovým vzhledem se převážně ukrývali měkké polyuretanové pěny a v případě ortodoxně zaměřených eko-bio-natur a jinak „zelených“ výrobců se našly i vrstvy čalounění z materiálů rostlinného či živočišného původu. Textilním, většinou jednobarevným potahům konkurovaly potahy z usně, které dostaly příležitost zakrýt a zatraktivnit nejen čalouněné povrchy, ale i povrchy komod, skříněk, čel postelí či podnožek. Směs staronových tvarů, kombinací kůže, kovu a dřeva (nejvíce dubového), patiny a rzi, komorní barevnosti odstínů šedé, pískové, snivé modré a přírodní oranžové i hnědé občas zpestřovaly etno vzory, úsměv vzbudil patchwork, sem tam se objevil žakár či černobílé proužky. Ve většině expozic převládala domácí pohoda, harmonie, a kdo se podíval blíže, nestačil se divit stále detailnějšímu a důslednějšímu zpracování, šití, rafinovanosti spojů, ohybů či překrytí. Řemeslným a designérským filigránstvím jako by se Evropa bránila nájezdu asijských značek. V návrhářských dílnách vymysleli rafinované střihy, potahům šili švy na speciálních strojích prošívacích i řasících, do módy přišly knoflíky i jiné ozdoby. V kurzu ale stále zůstává i moderní klasika s čistými liniemi a hladkými povrchy v tlumených barvách

Čalouněným nábytkovým kouskům samozřejmě nechyběly různé možnosti pro zvýšení komfortu svých majitelů, a tak se to doslova hemžilo nápady typu „sedačka, k ní už nepotřebujete příruční stolek“, „pohovka s implantovanou knihovnou“, „spirituální křeslo, které vstoupilo do sebe vlastním barem“, „pohovka s dobře utajenou masérkou ukrytou v čalounění“ a podobně. Nemohly chybět ani opěrky hlavy, rozkládání a výsuvy na elektricky povel… Až si našinec nakonec klade otázku, zda přece jen nestačí sedačka pohodlná, bez přílišného množství nadstandardů, které od ní ani neočekáváme. Ať je raději tím, čím mám být, ať se v tom zdokonaluje a ať se nám na těch sedačkách hlavně příjemně hoví.