Na našich zákaznících nám velmi záleží ale nejen na těch velkých 🙂 Proto jsme pro naše nejmladší připravili sadu nejznámějších klasických Slovenská pohádek, které známe všichni z našeho dětství. Oblíbené pohádky narozprávala úspěšná herečka Bibiana Ondrejková spolu s rovnakovo úspěšným hercem Mariánem Labudou. Věříme, že si nejmenší zpříjemní chvíle při usínání a Ti ostatní si spolu s námi zavzpomínají jen nato nejkrásnější z dětství.

Pohádka o Perníkové chaloupce

Bylo, nebylo, byli jednou dvě děti, které bydleli s rodiči na kraji hory. Bratříček se volal Honzík a sestřička Maruška. Měli se velmi rádi a všude chodili spolu.

 Jednou řekl Honzík své mamince: „ Maminko – maminko, pust nás prosím do hory na jahody!“ Maminka nesouhlasila, „ Hora je veliká, ztratíte se. Jak já vás na té hoře najdu?„ Neboj se maminko! Řekl Honzík. Budeme jen na krajíčku lesa!“ Nedali děti pokoj a nakonec je maminka pustila….

Pohádka o veliké řepe

Bylo, nebylo, byl jednou jeden dědek.  Dědek bydlel v jedné vesnici. Měl krásnou velkou zahradu, v které pěstoval zeleninu a chutné ovoce. Po dlouhé a chladné zimě konečně přišlo jaro. Ptáčci zpívali, zem voněla, svítilo sluníčko. Dědek se šel nadýchat čerstvého vzduchu. Najednou našel v kapse jedno semínko. Co by to tak mohlo být? Rozhodnul se tedy, že zasadí malinké semínko, které našel v kapse u kalhot. Dědek udělal malou jamku do země a šup tam se semínkem.

Můžeš pěkně růst semínko maličké, šeptal dědek. Semínko krásně rostlo. Dědek ho každý den zaléval a okopával, jak nejlépe dovedl. Nejdříve pustilo kořínky a pak vyklíčili lístky. Dědek se o něho poctivě staral. Co jen z tebe bude?

Pohádka o červené karkulce

Bylo nebylo, bylo jednou malé děvčátko. Tomu děvčátku nikdo jinak neřekl, než červená karkulka. Jednou ji maminka poslala za babičkou do lesa, aby ji donesla jídlo, protože babička byla nemocná .,, Cestou se mi nikde nezatoulej,“ připomínala maminka červené karkulce, když ji vyprovázela z domu.Jak si tak vykračuje červená karkulka po chodníčku, najednou ji cestu zkřížil vlk.“ Dobrý den, děvčátko.

Jak se jmenuješ a kam jdeš?“ zeptá se ji. „Dobrý den, vlku. Jmenuji se červená karkulka. Jako ta čepice, kterou nosím na hlavě. Darovala mi ji moje babička. Teď je nemocná a nesu jí oběd,“ vysvětluje červená karkulka vlkovi a ani netuší, jaký je vlk zlý.“ To je od tebe pěkné červená karkulko,“ pochválí ji vlk, jen naoko, aby se neřeklo. Už si spřádá v hlavě svoje zlé plány:“ A kde bydlí Tvoje babička?“ vyzvídá od červené karkulky.“

Další pohádky již brzy…